Vědci tvrdí že duše člověka neumírá ale vrací se do vesmíru
Po tisíciletí filozofové a vědci zkoumali a předkládali teorie dokazující, zda je duše člověka nesmrtelná, nebo zda umírá, když tělo přestane fungovat. Vědci z různých oborů se snaží pochopit tajemnou podstatu duše.
Někteří vědci se domnívají, že mozek je jako počítač a lidská mysl je jako software, který je aktivován biokvantovým počítačem mozku. Ukazuje se, že duše neumírá, ale pokračuje v existenci v tomto vesmíru i po smrti.
Vědci se nyní blíží k pochopení podstaty vědomí a duše. Předpokládá se, že v mikrotubulech mozkových neuronů jsou přítomny kvantové oscilace. Tento objev podporuje všechny kontroverzní teorie o vědomí a lze říci, že duše neumírají.
V roce 1996 pracovali na kvantové teorii vědomí dva renomovaní vědci, Roger Penrose, který byl matematickým fyzikem na Oxfordské univerzitě, a Stuart Hameroff, známý anesteziolog. Došli k závěru, že kvantové oscilace v mikrotubulech jsou poháněny synaptickým vstupem. Zároveň je v něm díky objektivní kontrakci zachována paměť.
Mikrotubuly jsou hlavními složkami strukturální kostry buňky. Tato teorie tedy naznačuje, že duše je skutečná a je přítomna v mikrotubulech. Vědomí je výsledkem kvantového gravitačního efektu, který se v mikrotubulech vyskytuje.
Oba vědci se domnívají, že lidský mozek je ve skutečnosti „biologický počítač“ a že „lidské vědomí“ je program řízený kvantovým počítačem uvnitř mozku, který existuje i poté, co „zemřeme“.
Dr. Hameroff, který hovoří o existenci duše tvrdil, že když srdce přestane bít, všechny mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav. Kvantová informace v něm však nebude zničena, ale pouze rozptýlena ve vesmíru. Je možné, že duše odchází do paralelního vesmíru.
Zemřeme ale informace v podobě duše zůstane
Pokud by byl člověk resuscitován, pak se informace okamžitě vrátí zpět do mikrotubulů. Někteří lidé říkali, že měli zážitky blízké smrti. Je to z tohoto důvodu. Pokud se je však nepodaří oživit, pak člověk zemře a informace nadále existují mimo tělo v podobě duše.
Teorie vědců naznačuje, že lidská duše je víc než pouhá souhra neuronů v našem mozku a mohla existovat od počátku věků. A je možné, že je přítomna na nějaké jiné úrovni reality nebo ve zcela jiném vesmíru.
Teorie je terčem skeptické kritiky od jejího prvního představení před více než 20 lety. Oba vědci si za ní ovšem stojí a přinášejí stále nové a nové poznatky, které podle nich jejich teorii podporují.