Ryby závislé na pervitinu – důsledky znečištění sladkých vod

Každý rok užívá drogy přibližně 269 milionů lidí na celém světě. V tomto příběhu se často zapomíná na problém základní biologie. Co se dostane dovnitř, musí se dostat ven. Kanalizace je zaplavena drogami, které se z těla vylučují spolu s rozloženými chemickými složkami, které mají podobné účinky jako samotné drogy.

Čistírny odpadních vod tyto věci nefiltrují – nikdy na to nebyly konstruovány. Mnoho odpadních vod se také dostává do řek a pobřežních vod bez úpravy. Jakmile se drogy a jejich vedlejší produkty dostanou do životního prostředí, mohou ovlivnit volně žijící živočichy.

V nedávné studii publikované v časopise Journal of Experimental Biology, vědci v České republice zkoumali, jak může metamfetamin – stimulant s rostoucím počtem uživatelů po celém světě – ovlivňovat volně žijící pstruhy potoční.

Zkoumali, zda lze v mozcích pstruhů potočních zjistit koncentrace metamfetaminu a jednoho z jeho vedlejších produktů, amfetaminu, které byly odhadnuty na základě jiných studií, jež měřily koncentrace nelegálních drog ve vodních tocích. Zkoumali také, zda jsou tyto koncentrace dostatečné k tomu, aby u zvířat vyvolaly závislost.

Pstruzi byli vystaveni působení drogy ve velkých nádržích po dobu osmi týdnů a poté byli vystaveni abstinenčnímu syndromu, kdy po dobu deseti dnů přecházeli na „cold turkey“ do nádrží bez drogy. Během této doby vědci testovali, zda ryby dávají přednost sladké vodě nebo vodě obsahující metamfetamin, a porovnávali je s reakcemi ryb, které nikdy nebyly vystaveny působení drogy.

Jejich zjištění byla zajímavá. Ryby vystavené metamfetaminu dávaly přednost vodě obsahující drogu, zatímco u neošetřených ryb se žádná taková preference neprojevila. Výzkumníci také zjistili, že během abstinenčního období se pstruzi vystavení metamfetaminu méně pohybovali. Výzkumníci to interpretovali jako projev úzkosti nebo stresu – typické příznaky odvykání od drog u lidí.

Také chemické složení mozku exponovaných ryb se lišilo od neexponovaných, přičemž bylo zjištěno několik změn v chemických látkách v mozku, které odpovídají tomu, co je pozorováno v případech lidské závislosti. Dokonce i poté, co po deseti dnech odvykání účinky na chování odezněly, byly tyto markery v mozku stále přítomny. To naznačuje, že expozice metamfetaminu by mohla mít dlouhodobé účinky, podobné těm, které jsou pozorovány u lidí.

Jak působení drogy ovlivňuje ekosystémy a biologii ryb

Proč by nás mělo zajímat, zda se pstruzi stávají závislými na drogách? Důvodů je hned několik.

Pokud si pstruzi drogy „užívají“, jak se zdá z nedávné studie, mohou mít tendenci zdržovat se v okolí potrubí, kam se vypouštějí odpadní vody. Nejen z této studie, ale i z několika studií na různých druzích ryb víme, že ryby se mohou chovat podobně jako lidé trpící závislostí. Jedním z charakteristických znaků drogové závislosti je ztráta zájmu o jiné činnosti – dokonce i o ty, které jsou obvykle vysoce motivované, jako je jídlo nebo rozmnožování. Je možné, že ryby začnou měnit své přirozené chování, což způsobí problémy s jejich krmením, rozmnožováním a v konečném důsledku i s jejich přežitím. Mohou se například méně vyhýbat predátorům.

Působení drogy má vliv nejen na ryby samotné, ale i na jejich potomstvo. U ryb se závislost může dědit po několik generací. To by mohlo mít dlouhodobé důsledky pro ekosystémy, i kdyby se problém podařilo vyřešit hned.

Nejedná se o první studii, která zjistila přítomnost nelegálních drog u volně žijících živočichů. V roce 2019 vědci ve Velké Británii zaznamenali kokain ve sladkovodních krevetách ve všech 15 řekách, z nichž odebrali vzorky. Zajímavé je, že nelegální drogy detekovali častěji než některá běžná léčiva.

Širší účinky těchto drog však zůstávají z velké části neznámé. Byly však provedeny rozsáhlé studie účinků léčiv v řekách.

Znečištění odpadní vody léčivy

Léčiva se v našem těle také plně nerozkládají a do čistíren odpadních vod se dostávají ve výkalech a moči. Většina z nich je vypouštěna s odpadními vodami, ale některé se do řek dostávají prosakováním ze skládek nebo zemědělských polí, kde se lidské splašky používají jako hnojivo. Volně žijící živočichové žijící v řekách a pobřežních vodách, kam jsou vypouštěny odpadní vody, jsou vystaveni působení koktejlů léků, od léků proti bolesti po antidepresiva.

Ryby chované v klecích po proudu některých čistíren odpadních vod mění během několika týdnů pohlaví ze samců na samice v důsledku působení chemických látek narušujících hormonální rovnováhu, které se nacházejí v antikoncepčních pilulkách. Nedávné studie ukázaly, že antidepresiva mohou u vodních organismů způsobit celou řadu změn v chování od agresivity, přitažlivosti ke světlu až po zvýšení odvahy.

Drogová závislost je celosvětovým zdravotním problémem, který může devastovat komunity, a řešení jejích důsledků pro životní prostředí bude nákladné.

Voda vytékající do řeky plná chemických látek

Drogy nelze z odpadních vod odfiltrovat bez výrazné modernizace stávající infrastruktury.

Mohlo by se zdát samozřejmé, že předepsané i nelegální léky určené ke změně chování lidí mění také chování volně žijících zvířat. Tento problém je však potenciálně mnohem rozsáhlejší a složitější.

Dokonce ani nevíme, zda syntetické chemické látky obsažené v běžných výrobcích pro domácnost, jako je kosmetika, oblečení a čisticí prostředky, mohou ovlivňovat chování lidí a jiných druhů. Mezinárodní skupina vědců vyzvala společnosti a regulační orgány, aby v rámci hodnocení rizik nových chemických látek prověřily jejich toxický vliv na chování.

Musíme se vypořádat s množstvím léčiv v našich vodních tocích. Svět je ještě daleko od vyřešení problémů se závislostmi a užíváním nelegálních drog. Ale přinejmenším by se mělo udělat více pro zlepšení filtrace v čistírnách odpadních vod a přinutit vodárenské společnosti, aby převzaly větší odpovědnost za to, že odpadní vody nebudou mít vliv na volně žijící živočichy.