Rodičovské styly, které mohou vést k narcismu u dětí

Děti jsou největším darem, který Bůh rodině dal. Často se učí více z toho, jak se rodiče chovají, než z toho, co je učí. Proto mají charakterové vlastnosti rodičů a způsob, jakým se rodiče k dětem chovají, má značný vliv na jejich budoucnost.

Přiměřená sebeláska je důležitá pro to, aby každý jedinec prožíval štěstí a pozitivní emoce. Sebeláska se projeví i v tom, jak se k vám chovají ostatní. Když však tato sebeláska přeroste únosnou míru a jedinec se stane posedlý sám sebou, stává se narcistou.

Narcismus je nadměrná sebestřednost a nedostatek zájmu o druhé. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi stylem výchovy a rozvojem narcismu u dětí. To, co se odehrává v raném dětství, má velký vliv na to, jaké budou děti v budoucnu. Nezdravé výchovné styly při výchově dítěte proto mohou z dlouhodobého hlediska vést k narcistické poruše osobnosti.

Dr.Max.cz  *  Lekarna.cz  *  Moje Lékárna.cz

Podívejme se na tyto nezdravé výchovné styly, které mohou vést k narcismu u dětí.

Rodičovské styly, které mohou způsobit vznik narcistických dětí

Podmíněná láska

Rodiče, kteří mají tendenci vyjadřovat svou lásku pouze tehdy, když je dítě první ve třídě nebo získá první místo v soutěžích a jiných aktivitách, si neuvědomují, že vyjadřují podmíněnou lásku. Rodiče s takovým chováním mají tendenci zasypávat dítě chválou a projevovat o něj zájem pouze tehdy, když něco dokáže, a když ne, stávají se pro něj zklamáním.

Děti vystavené takovému rodičovství se cítí nejisté, pokud jde o lásku rodičů. Pro děti se stává nutností vítězit a honit se za úspěchem, nikoliv však pro radost z toho, že něčeho dosáhly, ale proto, aby se cítily jisté svým místem v srdci rodičů. Z dlouhodobého hlediska mají v dospělosti tendenci spojovat úspěch se štěstím a nebudou schopny být šťastné, pokud nedosáhnou něčeho materiálního.

Nedostatek empatie a zájmu

Empatie, vřelost a podpora ze strany rodičů pomáhají dítěti psychicky přežít. Nedostatek vřelosti a zájmu o dítě je rysem autoritářské výchovy. Autoritářští rodiče uplatňují nad svými dětmi silnou kontrolu a vyjadřují jen velmi málo vřelosti a zájmu.

Autoritářské rodičovství, které zahrnuje nedostatek empatie, způsobuje u dětí chronickou frustraci. To dále povede ke špatnému sebevědomí, depresím, vykořisťování z nouze a pocitu oprávněnosti spojenému s nepřizpůsobivým narcismem.

Znevažování

Při tomto typu výchovy je obvykle rodič, který se snadno rozčílí a má od dítěte vysoká očekávání. Rodič neustále znehodnocuje úspěchy svého dítěte a bagatelizuje je již ve velmi raném věku. Pokud má rodič dvě nebo více dětí, má tendenci jedno z nich chválit a ostatní znevažovat, což se může okamžitě prohodit – z „dobrého“ se stane „špatné“ a naopak.

Děti vystavené takové výchově vyrostou v ponížené a budou mít neustále potřebu dokazovat, že jsou výjimečné sobě, svým rodičům i světu.

Přeceňování a přehnaná péče

To je pravý opak znevažujícího rodiče. U tohoto typu má rodič tendenci dítě nadměrně chválit za jeho nadání, staví je na pomyslné pódium a jen zřídkakdy je kritizuje. Rodiče vyznávající tento typ výchovy také nedokážou dítěti stanovit potřebná omezení.

Když rodiče své dítě přehnaně chválí za jeho úspěchy, ať už si to zaslouží, nebo ne, způsobuje to, že se u dítěte rozvíjí pocit velkoleposti nebo oprávněnosti, který je u narcismu stěžejní. Z dětí tohoto typu výchovy často vyrůstají nezralé děti se špatnou sebekontrolou a sebedůvěrou.

Podle odborníků bylo zjištěno, že autoritativní výchova vytváří nejvíce pozitivních rysů, vlastností a charakteristik osobnosti a dosahuje psychicky vyrovnanějšího jedince než ostatní výchovné styly. Tento typ výchovy nabízí dítěti dostatek vřelosti, empatie a podpory a zároveň je kritizováno, když dělá chyby.

Zdravý narcismus je vedlejším produktem autoritativní výchovy. Z dětí vyrůstají vyzrálí jedinci s dobrými morálními hodnotami. Tento styl výchovy také podporuje zdravý pocit vlastního já a z dlouhodobého hlediska pomáhá dítěti uspokojovat své citové potřeby, aniž by bylo zcela závislé na rodičích.