Příznaky zápalu plic čili pneumonie, komplikace a její léčba

Zápal plic je tradičním názvem pro poměrně širokou paletu zánětů plicní tkáně. I nezdravotníci však dnes častěji při popisu nemoci užívají odborný termín pneumonie. Jedná se o zánětlivé onemocnění, které každým rokem postihne asi šest procent světové populace. Zápal plic neboli pneumonie patří celosvětově mezi nejzávažnější onemocnění.

Míru jeho nebezpečnosti však nelze obecně vyjádřit. Zatímco jinak zdravý člověk žijící ve vyspělém státě v duchu poděkuje za objev antibiotik a ulehne na dva, tři týdny na lože, pro řadu lidí je zápal plic stále ještě vysoce obávanou chorobou ohrožující přímo jejich život. Proto i v dnešní době moderní medicíny je zápal plic rizikovým onemocněním.

Další zajímavé články z kategorie Zdraví

Respirační onemocnění jsou v poslední době velmi často skloňovaným tématem zejména v souvislosti s šířením koronavirové nákazy. Jedná se o různé typy potíží, které doprovázejí především těžší případy nákazy a mohou přejít až do zápalu plic. To se však může objevit zcela samostatně jako důsledek virové či bakteriální infekce, ale také v podobě parazitického nebo plísňového onemocnění.

Jaké jsou hlavní příznaky zápalu plic – pneumonie

Kašel, dušnost, horečka a bolesti hrudníku jsou nejčastějšími příznaky, které udávají pacienti se zápalem plic. Včasné rozpoznání tohoto akutního zánětlivého onemocnění plicních alveolů, respiračních bronchiolů a plicního intersticia, zahájení antibiotické terapie a případná hospitalizace jsou velmi důležité pro další vývoj nemoci a prognózu pacienta.

Kašel je u virové infekce suchý a dráždivý s bolesti plic při kašli, při bakteriální infekci se později mění na produktivní s hleny. Zvýšená teplota je spíše charakteristická pro virové onemocnění, horečka pro bakteriální. U virové infekce se mohou projevovat i příznaky připomínající chřipku, tedy bolesti kloubů a svalů, celková schvácenost, nevolnost až zvracení.

Rychlé množení patogenních mikroorganismů v plicích vede k adekvátní odpovědi imunitního systému. Nesmíme ovšem zapomínat, že v tomto případě jsou ohroženy plíce, potažmo tedy celý proces dýchání. Plicní sklípky, které jsou za normálních okolností plněny vzduchem, se v důsledku zánětu plní tekutinou a hnisem.

Diagnóza je stanovena na základě rentgenu plic a vyšetření sputa. Léčba závisí na příčině zápalu plic, bakteriální infekce se léčí antibiotiky a podpůrnou symptomatologickou léčbou. V případě, kdy není zahájena odpovídající léčba, se zánětlivý proces může šířit.

Jaké jsou druhy zápalu plic – pneumonie

Komunitní pneumonie
Jedná se o onemocnění, které vzniklo nákazou v běžném prostředí člověka. Možnými pachateli jsou v tomto případě například bakterie. Mezi bakterie, které ho způsobují, patří streptokoky (pneumokoky), hemofily, stafylokoky a další. Méně časté, ale přesto se vyskytující pneumonie jsou způsobeny nitrobuněčnými bakteriemi.

Nozokomiální pneumonie
Jedná se o záněty plic získané v nemocnici. Nemocniční prostředí je osídleno specifickými kmeny bakterií, které se přizpůsobily tamním podmínkám, neboť si vytvořily zvláštní mechanismy odolnosti.

Virová pneumonie
Tento typ zápalu způsobují chřipkový virus, herpes viry nebo cytomegalovirus. U lidí s poškozenou imunitou se mohou vyskytnout i pneumonie způsobené plísněmi. Zápal plic může být i následkem uzávěru některé průdušky vdechnutým cizím tělesem či chemickými látkami, nádorem, v důsledku alergické reakce nebo hlenem.

Pneumonie hypostatické
Ta se může rozvinout u nemocných s dlouhodobým omezením pohybu (upoutaných na lůžko) následkem hromadění krve a též hlenu v zádových partiích plic. Vlivem nedostatečné výměny krve je vytvořeno prostředí příznivé pro osídlení např. stafylokoky.

Jaké jsou rizikové faktory vzniku zápalu plic

Zápalem plic jsou ohroženy osoby pohybující se v infekčním prostředí, kterým může být jednoduše pracovní kolektiv, školní třída nebo rodina, kde členové kolektivu trpí různými onemocněními dýchacích cest. Je totiž možné, že vyvolavatelé těchto onemocnění mají dostatečný potenciál i k vyvolání pneumonie, zvláště jsou-li podpořeni některými z dále uvedených faktorů.

Významně jsou ohroženi lidé nad 60 let věku a také novorozenci, u nichž mohou být plíce osídleny mikrobem ještě před porodem (adnátní pneumonie), během porodu (perinatální pneumonie) či těsně po porodu na novorozeneckém oddělení (postnatální pneumonie). U starších osob působí nepříznivě dlouhodobě nevyvážená skladba stravy (nedostatek vitaminů, vegetariánský styl života), častá konzumace alkoholu a kouření.

Podobně je rizikovým faktorem dlouhá operace, neboť pacient je uveden do umělého spánku a je mu vstupováno do dýchacích cest intubací. Nebezpečná jsou také všechna onemocnění, při nichž je pacient dlouhodobě upoután na lůžko.

Vzhledem k tomu, že se jedná o infekční onemocnění šířící se kapénkami a dotykem, je pacient vůči svému okolí v určitých fázích nebezpečný. Míra nakažlivosti stoupá hlavně při vykašlávání hlenů, proto byste měli být při styku s nemocným velmi obezřetní a pečlivě dodržovat hygienická opatření.

Jak probíhá léčba zápalu plic – pneumonie

Na základě závažnosti momentálního stavu pacienta, jeho věku a přítomnosti dalších onemocnění, rozhodne lékař o nutnosti hospitalizace. Jinak zdraví pacienti ve věku do cca 60 let mohou být většinou léčeni doma, pacienti s těžším průběhem pneumonie jsou hospitalizováni vždy.

Léčba pneumonie závisí na původci onemocnění, momentálním stavu pacienta, jeho věku a přítomnosti dalších onemocnění. Ve většině případů je zahájena léčba antibiotiky, jejichž účinnost se hodnotí po 3-4 dnech. Nejčastěji se používají antibiotika z řady aminopenicilinů a cefalosporinů. Po zjištění původce onemocnění mohou být nasazeny léky erytromycin nebo tetracykliny, antivirotika nebo antimykotika.

K léčbě suchého kašle použijeme antitussika, tedy léky proti suchému, dráždivému kašli. Na produktivní kašel s hleny použijeme expektorancia, tedy léky usnadňující vykašlávání. Horečku můžeme snížit léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů se podávají kortikoidy. Léčba trvá obvykle 2-3 týdny.

Během léčby je nutno dodržovat klid, zprvu vždy na lůžku, zdržet se konzumace alkoholických nápojů a nekouřit. Důležitý je dostatečný přísun tekutin, bylinné čaje na onemocnění dýchacích cest, minerální vody a pestrá strava. Prospěšné jsou zábaly hrudníku.

Léčba včasně diagnostikovaného zápalu plic u jinak zdravého dospělého bývá úspěšná a bez následků. Neléčený zápal plic může mít za následek poškození tkáně, snížení funkčnosti plic nebo přenos infekce do dalších částí těla, například do srdce nebo kloubů. Vhodnou prevencí je i dobrovolné očkování proti pneumokokovým onemocněním.