Metody léčby narcistické poruchy osobnosti
V práci, v rodině nebo na včerejším večírku jste asi potkali narcistu, člověka, který je zamilovaný sám do sebe. Tato sebeláska může někdy dosáhnout patologické úrovně, což vede k poruše osobnosti zvané narcistická porucha osobnosti. Narcistická porucha osobnosti, která se vyznačuje grandiózními iluzemi o sobě samém, neustálou potřebou pozornosti a obdivu, nedostatkem empatie, vás může skutečně vynést do kariérních výšin (komu neimponuje sebevědomí?), ale mezilidské vztahy jsou úplně jiná záležitost. Kdo by chtěl žít s lidmi, kteří jsou příliš zaměstnáni obdivováním sebe sama?
Další zajímavé články z kategorie ZdravíLze narcistickou poruchu osobnosti léčit?
Stejně jako všechny poruchy osobnosti lze i narcistickou poruchu osobnosti zvládnout, i když úplného vyléčení nemusí být možné dosáhnout. Některé případy narcistické poruchy osobnosti mohou být geneticky podmíněné, ale v mnoha případech je příčinou nevhodná výchova.
S ohledem na to psychiatři od Sigmunda Freuda po Heinze Kohuta a Otto F. Kernberga vyvinuli různé léčebné metody, které mají lidem s touto poruchou pomoci. Freud se domníval, že narcisté nejsou schopni přenosu (psychiatrický termín pro nevědomé přesměrování pocitů z jedné osoby na druhou) kvůli své neschopnosti navázat zdravé objektové vztahy. To vyvrátili Kohut a Kernberg svým intenzivním výzkumem tohoto tématu. Přišli se třemi širokými skupinami individuální léčby – psychoanalýzou, psychoanalytickou/dynamickou psychoterapií/kazuistikou a podpůrnou psychoterapií/kazuistikou.
Jaké jsou výzvy v léčbě?
Kernberg přiznal, že léčba pacientů s narcistickou poruchou osobnosti je plná výzev a existují narcisté, kteří jsou „téměř neléčitelní“.
Někteří pacienti s narcistickou poruchou osobnosti svému terapeutovi nedůvěřují a návštěvu terapeuta považují za ostudnou nebo ponižující. Strach ze závislosti je nutí k tomu, aby léčbu kontrolovali tím, že své problémy „analyzují sami“. Někteří narcisté naopak projevují obrannou idealizaci terapeuta a označují terapeuta za toho nejlepšího. Tato idealizace se často tříští a vede k pohrdání terapeutem. Mohou také „krást“ terapeutův jazyk a používat ho na ostatní. Díky svému narcistickému oprávnění a začlenění by se někdy pokusili terapeuta oklamat jako součást svého triku, jak zničit terapeutovo úsilí. Poznamenává, že vyléčit takové extrémní případy poruchy by mohlo být velmi obtížné.
Léčba těžkých případů
Lidé s narcistickou poruchou osobnosti by mohli mít potíže s přiznáním problémů a zranitelností, což může ztížit jakýkoli druh terapie. Stejně obtížné jsou případy narcistické poruchy osobnosti, které se vyskytují společně s jinými psychiatrickými poruchami, což může zvýšit pravděpodobnost ukončení léčby. V závažných případech se léčba používaná u jiných poruch osobnosti, jako je hraniční porucha osobnosti, používá i k léčbě narcistické poruchy osobnosti. Mezi účinné léčebné postupy patří např:
Terapie založená na mentalizaci
Pro normální lidi bez duševních poruch je mentalizace poměrně jednoduchý proces porozumění sobě a druhým lidem, který zahrnuje pochopení duševních procesů a stavů mysli druhých. Ne však pro lidi s poruchami osobnosti. To má za následek vážné komplikace v jejich mezilidských vztazích. Terapie založená na mentalizaci se zaměřuje na tento aspekt a využívá různé intervence k rozvoji mentalizace u pacientů.
Psychoterapie zaměřená na přenos
Ta zahrnuje zkoumání tajného, vnitřního světa pacientů, aby bylo možné posoudit jejich krize identity. Terapie se snaží podpořit integraci identity, aby byl pacient schopen vést lepší, normální život.
Psychoterapie zaměřená na schémata
Tato forma terapie se více zaměřuje na základní potřeby pacienta a na aktivaci emocí. Terapie si do značné míry vypůjčuje z kognitivně-behaviorálního, prožitkového, interpersonálního a psychoanalytického přístupu k léčbě.
Funkčně analytická behaviorální terapie
Tradiční psychodynamické přístupy k narcistické poruše osobnosti se silně zaměřují na přenos a problémové chování pacienta. V terapeutické ordinaci jsou léčeny izolovaně jako součást přenosu. Funkčně analytická psychoterapie se zde liší. Zde se předpokládá, že chování klienta v sezení je příkladem stejného interpersonálního problémového chování, které se vyskytuje v jiných vztazích. Úkolem terapeuta je tedy na ně reagovat, když se objeví, a utvářet tak efektivnější interpersonální chování klienta.
Dialektická behaviorální terapie
Dialektická behaviorální terapie se zaměřuje na přijetí a změnu u pacientů. Léčebné strategie čerpají z různých principů, jako jsou kognitivně-behaviorální principy pro změnu chování, strategie terapie zaměřené na klienta a emoce, které pomáhají terapeutovi zprostředkovat pacientovi jeho přijetí, a zen-buddhistické principy, které pomáhají pacientovi rozvíjet větší přijetí sebe sama, druhých a života obecně.
Bez ohledu na použitou léčebnou metodu by pacient i terapeut měli mít na paměti, že psychoterapie vyžaduje čas, než se projeví její výsledky. Poruchy osobnosti jsou obzvláště obtížné a je velká pravděpodobnost, že pacienti z frustrace od terapie upustí. Účinná terapie vyžaduje od terapeuta trpělivost a empatii.