Jak použít slepičí trus jako zahradní hnojivo a jeho výhody

Slepičí trus je jedním z nejlepších zdrojů živin, které můžete půdě dodat. Ne každý slepičí hnůj je však stejný. V zahradním centru si můžete koupit pytle organického kuřecího hnoje. Nebo pokud máte sousedy, kteří chovají slepice ekologicky, požádejte je o část hnoje.

Kvalitní přípravky a potřeby na zahradu můžete koupit zde: Další zajímavé články z kategorie Zahrada

Zde je informace o tom, čemu se také říká „černé zlato“ z kurníku:

Co je slepičí trus?

Slepičí trus, označovaný také jako drůbeží hnůj, je vynikajícím zdrojem živin. Obsah dusíku a fosforu je v něm nejméně dvakrát vyšší než v jiných zemědělských hnojivech, například v kravském hnoji.

Kromě slepičího trusu obsahuje slepičí hnůj i vše ostatní, co se při čištění kurníku vymetá: moč, peří, zbytky krmiva a podestýlku, jako je sláma a seno, borové nebo cedrové hobliny, posekaná tráva, drcené listí a recyklovaný papír. Proto se poměr NPK ve slepičím trusu značně liší.

Procento kuřecích výkalů a dalších materiálů není jedinou proměnnou v obsahu živin. Svou roli hraje také stáří kuřat a způsob jejich chovu.

Výhody slepičího trusu

Jako nesyntetické organické hnojivo má slepičí trus řadu výhod. Je to kompletní hnojivo, které obsahuje makroživiny dusík, fosfor a draslík a také důležité mikroživiny, jako je vápník potřebný pro zdravý růst rostlin.

Slepičí trus je však více než jen hnojivo. Je také vhodným doplňkem půdy – dodává do půdy organickou hmotu, která zlepšuje její strukturu, schopnost zadržovat vláhu, odvádět vodu a provzdušňovat ji. Půda s vysokým obsahem organické hmoty je také méně náchylná k erozi a lépe zadržuje hnojivo.

Organická hmota obsažená v kuřecím hnoji má ještě jednu výhodu – vyživuje půdní mikroby, kteří umožňují rychlejší rozklad organických živin, a ty jsou tak rychleji dostupné rostlinám.

Rozdíl mezi pytlovaným a čerstvým hnojem

Slepičí hnůj se vyrábí ve dvou typech: komerčně zpracovaný nebo čerstvý. Pytle, které si můžete koupit v místním zahradním centru, jsou sušené a rozmělněné nebo granulované kuřecí hnoje. V poměru k hmotnosti je sušený hnůj koncentrovanější než čerstvý, který obsahuje až 76 % vody. Sušený hnůj je obvykle sterilizovaný a je bez zápachu.

Naproti tomu čerstvý hnůj ze zahradního kurníku nebo z farmy má silný zápach a může obsahovat škodlivé patogeny, jako je E. coli nebo salmonela. Na rozdíl od sušeného hnoje jej nelze použít jako takový, ale musí se před použitím kompostovat nebo nechat zestárnout, jinak vysoký obsah čpavku spálí rostliny.

Jak nechat slepičí hnůj zestárnout

Cílem stárnutí čerstvého hnoje je zničit škodlivé patogeny a snížit obsah amoniaku. Patogeny v hnoji se přestanou množit při teplotě 60 až 70 °C, což je teplota, které lze dosáhnout v kompostu.

Běžnou metodou stárnutí hnoje je jeho kompostování. To vyžaduje, aby se hromada kompostu každý týden obracela, aby se do ní dostal kyslík a byla chráněna před povětrnostními vlivy, protože déšť nebo sníh do ní znovu vnesou více vlhkosti. Kompostovací hromada s hnojem by měla být daleko od zahrady a jiných částí dvora s lidským provozem, například dětských hřišť, aby nedošlo ke kontaminaci splachem.

Po pěti až šesti týdnech je výsledný zestárlý hnůj kompaktnější, sušší a lehčí. Živiny v něm obsažené jsou stabilizované, takže se budou pomalu uvolňovat, jakmile zestárlý hnůj přidáte do zahradní půdy.

Jak a kdy používat slepičí hnůj

I v tomto případě se zpracovaný hnůj v pytlích liší od kompostovaného vyzrálého hnoje.

Slepičí hnůj v pytlích lze aplikovat kdykoli. Stromy a keře se obvykle hnojí na jaře. Květinové záhony a zelenina se hnojí na jaře a opakovaně během vegetačního období. Konkrétní množství hnojiva zjistíte podle pokynů na etiketě.

Pokud používáte kompostovaný vyzrálý hnůj, je načasování mnohem omezenější. U plodin na mřížích nebo kůlech, kde plody nepřicházejí do styku s půdou, jako jsou rajčata nebo fazole, je třeba hnůj aplikovat nejméně 90 dní před sklizní. U plodin, které jsou v kontaktu s půdou – veškerá kořenová zelenina, jahody a listová zelenina – musí být hnůj aplikován nejméně 120 dní před sklizní. Počítáme-li od předpokládaného data sklizně, znamená to, že na většině míst je třeba hnojivo aplikovat koncem zimy nebo začátkem jara. Použijte 45 kilo starého hnoje na 100 čtverečních metrů.

Bez ohledu na to, jaký typ slepičího hnoje používáte, dbejte na jeho rovnoměrné zapravení do půdy. Při manipulaci s hnojem nezapomeňte vždy používat rukavice.