Generativní umělá inteligence a kognitivní umělá inteligence

Generativní umělá inteligence a kognitivní umělá inteligence vznikají jako velmi specializované disciplíny umělé inteligence. Generativní umělá inteligence vytváří pomocí způsobů hlubokého učení nový obsah – obrázky, hudbu nebo text – na základě vzorců získaných z poměrně rozsáhlých souborů dat. Kognitivní umělá inteligence zdokonaluje systémy pro podporu rozhodování, inteligentní asistenty, autonomní vozidla a diagnostiku ve zdravotnictví tím, že zlepšuje schopnosti řešení problémů, rozhodování a interakce.

Funkce generativní umělé inteligence

Některé hlavní rysy, které charakterizují generativní umělou inteligenci, ji značně odlišují od dřívějších revolucí v možnostech oboru umělé inteligence.

Přístupy v generativní umělé inteligenci mají určitou míru autonomie na obsahu, s nímž se trénují a podle nějž se vyvíjejí. Generativní umělá inteligence je tedy typem umělé inteligence, která se zaměřuje na vytváření textu, grafiky a mnoha dalších forem dat. Generuje většinu výsledků analýzy dat a na jejich základě vyvíjí nový obsah. Jinými slovy, identifikuje, předpovídá a generuje obsah z již dostupných databází, a spoléhá se tak na strojové učení.

Generativní umělá inteligence se využívá v oblastech, jako je zdravotnictví, kreativní průmysl generováním uměleckého a hudebního obsahu a digitální marketing. Stručně řečeno, generativní umělá inteligence je považována za velmi cennou v úlohách vyžadujících kreativitu, predikci a přizpůsobení, protože má schopnost samostatně generovat komplexní výstupy z různých vstupních datových souborů.

Generativní umělá inteligence je v průmyslových odvětvích využívána obecnými trendy k optimalizaci procesů. Od zdravotnictví, kde se umělá inteligence uplatňuje při objevování léků a v personalizované medikaci, přes kreativní obory, v nichž lze umělou inteligenci využít pro generování umění, nebo finance, kde se tato technologie uplatňuje v prediktivní analytice a pro řízení rizik, generativní umělá inteligence dláždí cestu k nové efektivitě provozu v různých odvětvích a otevírá nové možnosti.

Nově vznikající trendy v generativní umělé inteligenci se zaměřují spíše na efektivitu a škálování modelů tím, že otevírají nové oblasti, včetně multimodálního učení a nekontrolovaných přístupů. To tedy otevírá další možnosti širokého dosahu kreativity a schopnosti řešit problémy v širokém spektru oblastí, sahajících od umění a designu až po zdravotnictví a finance.

Funkce kognitivní umělé inteligence

Kognitivní umělá inteligence je nová podoblast v oblasti umělé inteligence, která se snaží simulovat a také rozšířit lidské kognitivní schopnosti do různých spekter. Na základní úrovni charakteru je kognitivní umělá inteligence jednoduše zdatnost ve zpracování přirozeného jazyka, která je podobná porozumění nebo interpretaci lidských jazyků na velmi vysoké úrovni přesnosti.

Základním stavebním kamenem kognitivní umělé inteligence je strojové učení, nejmodernější algoritmy aplikované v procesu hledání složitých vzorců nad velkým množstvím dat. Tato oblast zaznamenala mnoho úspěchů v oblasti počítačového vidění, rozpoznávání obrazu, detekce objektů a rozpoznávání obličejů, kde se dosahuje velmi vysoké přesnosti a preciznosti při rozpoznávání a identifikaci objektů nebo scén a jejich individualit při převodu vizuálních dat do aplikací stylů od dohledových až po diagnostické v lékařství.

Adaptabilita a uvědomování si kontextu prostřednictvím dynamických změn reakcí a akcí odpovídajících aktuálním okolnostem patří k výrazným přednostem kognitivní umělé inteligence. To jí dává flexibilní typ schopnosti učení – v průběhu času si začíná počínat lépe a umožňuje preferovat interakce, které jsou specifické pro jednotlivce nebo řízenou historii interakcí.

Zahrnuje také emoční inteligenci, kdy rozpoznávání a reagování na to, jaké jsou obavy z pozitivního hodnocení, může probíhat prostřednictvím textu, řeči nebo výrazu tváře. Tímto způsobem bude interakce ještě empatičtější a nuancovanější v chápání lidského chování.

Jak se generativní umělá inteligence liší od kognitivní umělé inteligence

Generativní umělá inteligence se specializuje na vytváření nového obsahu nebo dat na základě naučených vzorců s cílem napodobit nebo vylepšit atributy nalezené v trénovacích datech. Naproti tomu kognitivní umělá inteligence usiluje o replikaci a rozšíření kognitivních schopností podobných lidským, jako je uvažování, řešení problémů a rozhodování v různých oblastech.

Cíl a zaměření

Generativní umělá inteligence
Generativní umělá inteligence je ve skutečnosti zaměřena na strohé vytváření nového obsahu nebo dat na základě určité naučené množiny nebo zákonitostí z datové sady použité pro trénování.

Kognitivní umělá inteligence
Kognitivní umělá inteligence vystupuje jako typ umělé inteligence, který supluje lidské kognitivní schopnosti prostřednictvím uvažování, řešení problémů, získávání zkušeností prostřednictvím učení a rozhodování. Snaží se tedy objevovat svět a vztahovat se k němu zhruba podobným způsobem jako lidské poznávání.

Metody a techniky

Generativní umělá inteligence
Generativní umělá inteligence Je založena především na technikách hlubokého učení, zahrnujících generativní adverzní sítě a variační autoenkodéry spolu s dalšími architekturami neuronových sítí zaměřenými na generování nového obsahu. Tyto modely se učí generovat výstupy, které se podobají trénovacím datům.

Kognitivní umělá inteligence
Kognitivní umělá inteligence může zahrnovat řetězení napříč většinou oborů umělé inteligence, jako je strojové učení, zpracování přirozeného jazyka, počítačové vidění a případně robotika. Je určena pro uvažování a kontextualizaci – v podstatě symbolické uvažování spojené se statistickým učením.

Rozsah a složitost

Generativní umělá inteligence
Ačkoli je generativní umělá inteligence ve své podstatě náročnější na modelování a trénování, zcela obecně se omezuje na generování nových instancí dat nebo obsahu na základě naučených vzorců. Klíč pak spočívá ve věrnosti tréninkovým datům, nikoli v tom, jak dalekosáhlejší může být porozumění nebo uvažování.

Kognitivní umělá inteligence
Kognitivní umělá inteligence se zabývá širšími a náročnějšími otázkami, které vyžadují nejen vhled do dat, ale i kontextové porozumění, učení z kusých dat a také adaptivní rozhodování. Ještě složitější je požadavek, že musí modelovat aspekty zasahující do lidského poznání mnoha způsoby.

Závěrem

Generativní umělá inteligence v podstatě znamená pouhé vytváření nového obsahu nebo dat prostřednictvím využívání naučených vzorců, zatímco kognitivní umělá inteligence replikuje kognitivní schopnosti podobné lidským, pokud jde o uvažování, učení a řešení problémů v různých kontextech. Víceméně obě slouží různým cílům v rámci lepšího výzkumu a využití umělé inteligence.

V podstatě platí, že ačkoli generativní umělá inteligence hraje významnou roli, skutečná podstata potenciálu umělé inteligence spočívá v kognitivní umělé inteligenci. Tato technologie dokáže myslet, učit se a uvažovat podobně jako lidé, což znamená nástup transformační éry, kdy stroje napodobují lidské poznávání.