Co způsobuje záchvaty paniky a jak je léčit

Záchvat paniky může způsobit, že vás přemůže úzkost nebo strach. Záchvat může přijít náhle a může se stát, že se budete třást a potit hrůzou. Můžete také pociťovat bolesti na hrudi a obtížně se vám bude dýchat. Odhaduje se, že miliony dospělých trpí panickou poruchou, při níž pravidelně zažívají záchvaty paniky, obvykle bez zjevného důvodu. Tento stav se obvykle rozvíjí v rané dospělosti a ženy mají větší šanci, že jím onemocní, než muži.

Záchvaty paniky mohou zažívat i děti a dospívající. Záchvaty paniky u dětí mohou vést k pláči, křiku a hyperventilaci. Tento stav je však častější u dospívajících. Ve skutečnosti se s panickou poruchou podle odhadů setkalo 2,3 % dětí ve věku 13 až 18 let.

Podívejme se na faktory, které mohou vést k panické poruše, a na to, jak se s tímto stavem můžete vypořádat.

Dr.Max.cz  *  Lekarna.cz  *  Moje Lékárna.cz

Co způsobuje záchvaty paniky?

Někteří lidé dostávají záchvaty paniky, když se setkají s předmětem nebo situací, které se nereálně obávají (fobie). Lidé mohou mít fobie z celé řady věcí, například z pavouků nebo z návštěvy zubaře. Jiní lidé dostávají záchvaty paniky pravidelně bez zjevného důvodu. To je konkrétně známé jako panická porucha. Přesné příčiny panické poruchy zatím neznáme, ale předpokládá se, že jde o kombinaci psychologických a fyzických faktorů.

Traumatické životní události

Traumatické události, jako je ztráta člena rodiny, mohou někdy vyvolat úzkost nebo paniku. Tyto pocity se mohou objevit bezprostředně po události nebo se nečekaně vynoří až po letech.

Nerovnováha v neurotransmiterech

Neurotransmitery jsou chemičtí poslové, kteří přenášejí informace v těle a mozku. Podle odborníků může nerovnováha v těchto chemických látkách zvýšit riziko vzniku panické poruchy.

Genetika

Zvýšené riziko vzniku panické poruchy můžete mít, pokud jí trpí některý z vašich blízkých příbuzných. Váš genetický materiál tedy může mít na výskyt tohoto onemocnění vliv.

Citlivost na oxid uhličitý

Bylo zjištěno, že vdechování vyššího množství oxidu uhličitého může vyvolat záchvaty paniky. Podle některých odborníků je panická porucha spojena se silnější citlivostí na oxid uhličitý.

Katastrofické myšlení

Podle jedné z teorií může hrát při záchvatu paniky roli zapojení katastrofického myšlení, tedy představování si nejhoršího možného výsledku. Předpokládá se, že katastrofická interpretace drobných fyzických vjemů může vyvolat reakci nervového systému a vést k záchvatu paniky.

Můžete dostat záchvat paniky ve spánku?

Záchvaty paniky se mohou objevit i ve spánku, kdy vás zaskočí a probudí. Tento jev je znám jako noční záchvat paniky. Dochází k němu, pokud je váš mozek kvůli úzkosti mimořádně bdělý a vnímá drobné tělesné změny jako známky nebezpečí. Noční záchvaty paniky mohou být obzvláště děsivé a můžete se při nich cítit zmateně a bezmocně.

Podle výzkumů mají lidé, kteří zažívají záchvaty paniky ve spánku, více respiračních příznaků paniky, jako jsou potíže s dýcháním. Odborníci se také domnívají, že s nočními záchvaty paniky souvisejí stavy, jako je gastroezofageální refluxní choroba související se spánkem (způsobuje pálení žáhy, což vede k reflexnímu zrychlení dýchání, kdy se krátce nadechujete), obstrukční spánková apnoe (kdy máte během spánku potíže s dýcháním) a laryngospazmy související se spánkem (kdy vám hlasivky blokují dýchací cesty a ztěžují vám dýchání).

Jak se léčí panická porucha?

Lékař vám může k léčbě panické poruchy doporučit léky, psychoterapii nebo kombinaci obojího. Pokud se jedná o děti nebo dospívající, může se lékař přiklonit k psychoterapii, protože některé léky používané k léčbě tohoto onemocnění pro ně nemusí být vhodné.

Podívejme se na některé terapeutické přístupy, které mohou být užitečné, pokud trpíte tímto onemocněním.

Vydejte se na kognitivně-behaviorální terapii

Kognitivně-behaviorální terapie (KBT) je považována za nejúčinnější terapii záchvatů paniky. Tato terapie se zaměřuje na myšlenkové vzorce nebo chování, které vyvolávají nebo udržují záchvaty paniky, a jejím cílem je jejich změna. Pomáhá vám nahlížet na vaše obavy realističtěji.

Jednou z oblíbených technik používaných během kognitivně behaviorální terapie panické poruchy je expoziční terapie. Během ní vás terapeut vystaví fyzickým pocitům paniky v bezpečném prostoru. Prostřednictvím zkušenosti, že čelíte obávané situaci, si uvědomíte, že situace není škodlivá a že můžete ovládat své emoce a zvládat je zdravým způsobem. Terapeut vás může například požádat, abyste se hyperventilovali, zadržovali dech nebo třásli hlavou ze strany na stranu, což ve vás vyvolá tělesné pocity podobné těm, které zažíváte během záchvatu paniky. A s každou expozicí se váš strach z těchto pocitů snižuje a vy získáváte větší kontrolu nad svým pocitem paniky. Expoziční terapie je užitečná také pro lidi s fobiemi.

Vyzkoušejte terapii desenzibilizace a přepracování očních pohybů

Podle výzkumů může terapie desenzitizace a reprocesing očních pohybů (EMDR) snížit četnost záchvatů paniky. Snižuje také strach z fyzických vjemů, které se obvykle během záchvatu u lidí s panickou poruchou objevují.

Při tomto psychoterapeutickém přístupu vás terapeut požádá, abyste si v mysli uchovali vzpomínku na podnět vyvolávající úzkost a zároveň očima sledovali pohyb jeho prstu z jedné strany na druhou. Bylo zjištěno, že tento laterální pohyb očí vede ke změně emocí nebo myšlenek. Lze použít i jiné formy střídavé oboustranné stimulace, jako je zvuková stimulace nebo fyzické poklepy.

Nevíme přesně, jak to funguje. Odborníci však předpokládají, že by mohly hrát roli faktory jako relaxace, rozptýlení, synchronizace obou mozkových hemisfér a simulační pohyby očí pozorované během spánku s rychlými pohyby očí (REM spánek).

Věnujte se arteterapii

Arteterapie kombinuje psychologické techniky s tvůrčími procesy, jako je kreslení, malování a sochařství, a zlepšuje tak duševní zdraví. Vzhledem k tomu, že u úzkostných poruch hraje roli obrazotvornost, může být arteterapie používaná spolu s kognitivně-behaviorální terapií užitečnou léčbou. Jedna studie například zjistila, že pacientka, která trpěla panickou poruchou s agorafobií (strach z uvíznutí na místě bez úniku nebo přístupu k pomoci) a vyhýbala se jízdě s přáteli na výlet kvůli strachu z prožití záchvatu paniky, dokázala posoudit pravděpodobnost svých obav, když vytvořila kresbu výletu. Proces kreslení posloužil jako imaginativní desenzibilizace, která spočívá ve vizualizaci toho, čeho se bojíte, zatímco jste v uvolněném stavu. Díky tomu se také více těšila na pozitivní aspekty cesty.

Cvičení jógy

Jóga je starobylý holistický systém cvičení mysli a těla pocházející z Indie. Zahrnuje techniky, jako je řízené dýchání (pránájáma), fyzické pozice (ásany), hluboká relaxace (jóganidra) a meditace (dhjána). Podle jedné studie se u lidí s panickou poruchou při cvičení jógy výrazně snížila úroveň úzkosti, tělesné pocity a přesvědčení související s panikou. Je pozoruhodné, že tyto přínosy byly ještě větší, když byla jóga kombinována s kognitivně-behaviorální terapií.

Připojte se k podpůrné skupině

Pokud se u vás objeví záchvaty paniky, může vám pomoci zapojení do podpůrné skupiny. Setkání s dalšími lidmi, kteří prožívají totéž, vás ujistí, že nejste sami. Zkušenosti ostatních lidí vám také mohou poskytnout užitečné informace o tom, jak svůj stav zvládnout.

Procvičujte techniky svépomoci

Zde je několik věcí, které můžete dělat sami, abyste se vypořádali se záchvaty paniky:

Přečtěte si něco o panické poruše

Zjistit si více informací o panice a úzkosti vám samo o sobě může pomoci lépe se s nimi vypořádat. Pochopíte, že se nezblázníte a že děsivé myšlenky a pocity, které během záchvatu zažíváte, jsou jen chvilkové a pominou. I když tělo každého člověka reaguje na stres a úzkost jinak, existují některé příznaky, jako je třes, nevolnost, bolest na hrudi a zrychlený tep, které běžně pociťuje většina lidí. Pravděpodobné je také pocení a třes.

Naučte se ovládat své dýchání

Hyperventilace může vyvolat pocity, jako je závrať, a také zhoršit pocity paniky. Naučit se zhluboka a pomalu dýchat je důležitá dovednost, která může v takových situacích výrazně pomoci. Díky tomu, že hluboká dechová cvičení podněcují parasympatický nervový systém k činnosti a zároveň zvyšují průtok krve a kyslíku do mozku, mohou vás okamžitě uklidnit.

Postavte se svému strachu čelem

Když vás přepadne záchvat paniky, pokuste se identifikovat příčinu strachu a postavte se mu. Můžete to udělat tak, že se ujistíte, že váš strach není skutečný a že za chvíli přejde.

Vizualizace a soustředění

Během záchvatu paniky vás může napadat mnoho negativních myšlenek. Místo toho, abyste jim dovolili ovládnout vaši mysl, představte si situaci nebo místo, které ve vás vyvolává pocit uvolnění, a soustřeďte se na ně. Můžete se také soustředit na něco neohrožujícího, například na předměty položené na polici nebo na pohybující se ručičky hodin, abyste se během záchvatu rozptýlili.

Nechte ho přejít

Nesnažte se se záchvatem paniky bojovat. Zjištění, že mu nejste schopni odolat, může vaši úzkost jen zvýšit. Místo toho se ujistěte, že záchvat není nebezpečný a že za chvíli skončí.

Osvojte si relaxační techniky

Aktivity, jako je cvičení hlubokého dýchání, jóga a meditace, mohou posílit relaxační reakci vašeho těla (opak stresové reakce, kterou máte při panice). To může být užitečné při zvládání neustálé úzkosti, kterou můžete pociťovat v souvislosti s tím, kdy může přijít další záchvat paniky. K uvolnění vám může pomoci také aromaterapie nebo masáž.

Pravidelné cvičení

Cvičení snižuje hladinu kortizolu, hormonu, který naše tělo vylučuje během stresových situací. Pravidelné cvičení tedy snižuje stres a také stimuluje uvolňování chemické látky serotonin, která zlepšuje náladu. Dospělým se doporučuje věnovat se každý týden alespoň dvě a půl hodiny aerobnímu cvičení střední intenzity (například rychlé chůzi nebo jízdě na kole). Několik dní v týdnu můžete také provádět cvičení na posílení svalů. Pokud jste však již delší dobu necvičili, poraďte se před zahájením cvičebního programu se svým lékařem.

Zdravá strava

Nestálá hladina cukru, alkohol, kofein a kouření mohou u zranitelných osob přispívat ke vzniku záchvatů paniky. Několik vědců také zjistilo souvislost mezi nedostatkem některých vitaminů a minerálů, jako je vitamin B12, D, vápník a hořčík, a vznikem úzkosti. Jezte proto zdravou vyváženou stravu a vyhýbejte se stimulantům, jako jsou cigarety, alkohol a káva, a také sladkým nápojům a potravinám.