5 zdravotních potíží které nepotřebují k léčbě antibiotika

Nemoc nás dokáže pořádně srazit na kolena. A když se zoufale snažíme uzdravit, mohou se antibiotika zdát jako zázračné řešení. Pomáhají nám však skutečně rychleji se zotavit? Ukazuje se, že některé zdravotní potíže léčbu antibiotiky nevyžadují ani z ní nemají žádný prospěch. Než si je však vyjmenujeme, podívejme se, jak antibiotika fungují.

Další zajímavé články z kategorie Zdraví

Jak fungují antibiotika?

Antibiotika neboli antimikrobiální léky bojují proti infekcím způsobeným bakteriemi. Dělají to buď tak, že bakterie zabíjejí, nebo jim ztěžují růst a množení. Termín „antibiotikum“ pochází od přírodní sloučeniny, která zabíjí bakterie, zejména některé druhy plísní nebo chemické látky produkované živými organismy.

Je důležité vědět, kdy není užívání antibiotik vhodné, protože nadměrné a nesprávné užívání těchto léků způsobuje rezistenci vůči antibiotikům. Tato rezistence vzniká, když se rezistentní bakterie, tedy bakterie, které antibiotika nedokázala zabít, nechají růst a množit.

Rezistence vůči antibiotikům je nebezpečná, protože by mohla ztížit a zkomplikovat léčbu snadno léčitelných onemocnění. V některých případech by infekce rezistentní vůči antibiotikům mohly způsobit vážné postižení nebo dokonce smrt. Nemluvě o tom, že tyto rezistentní bakterie by mohly ohrozit nejen jednotlivce, ale i celou komunitu.

Je důležité si uvědomit, že rezistentní vůči antibiotikům se stávají bakterie, a ne člověk. Proto je důležité, abyste byli při užívání antibiotik chytří. Zde jsou 4 onemocnění, při kterých je nepotřebujete.

Nemoci, které antibiotika nepotřebují

1. Respirační infekce

Antibiotika nedokážou bojovat proti virům a následně virovým infekcím. To vylučuje jejich potřebu u stavů, jako jsou například:

Běžné nachlazení
Chřipka
Většina bolestí v krku
U většiny kašlů a bronchitid
U většiny infekcí dutin
Většina ušních infekcí

Tyto infekce potřebují čas, aby se samy zlepšily, a léčba antibiotiky by mohla dětem i dospělým uškodit. Totéž platí pro všechny tyto nemoci způsobené alergickou reakcí. Proto než se rozhodnete pro léčbu antibiotiky, poraďte se s odborníkem.

2. Ekzém

Ekzém je kožní onemocnění, které způsobuje zarudnutí, zánět, svědění, popraskání a drsnost kůže. Existují různé typy tohoto onemocnění, z nichž nejčastější je alergický kontaktní ekzém.

Mezi příčiny ekzému patří vysoké teploty a některé druhy potravin. Někdy se léze způsobené tímto stavem mohou nakazit virem.

Léčba ekzému zahrnuje dobrou osobní hygienu, nošení měkkého oblečení a pravidelné zvlhčování. Často mají lidé podezření na bakteriální infekci a sami si předepisují léčbu antibiotiky, aby se jí zbavili. Výzkumy však ukazují, že antibiotické krémy a antibiotika nemají na stav kůže žádný vliv. Naopak mohou infekci ještě zhoršovat. Proto se poraďte s odborníkem a vyhněte se užívání antibiotik v jakékoli formě, pokud není infekce závažná.

3. Asymptomatická bakteriurie

Obecně je moč sterilní a neobsahuje žádné bakterie. Někdy se však může stát, že v moči bakterie prostě máte. To je běžné u:

Pacientů s infekcí močového měchýře nebo ledvin
Starších osob
Těhotných žen
Sexuálně aktivních žen
Žen s dlouhodobou cukrovkou
Pacientů s močovým katétrem
Pacientů, kteří právě podstoupili chirurgický zákrok v močových cestách

Jedná se o příznaky asymptomatické bakteriurie, kdy nejsou bakterie v moči závažnou příčinou. Pokud však máte pálení při močení, zvýšenou naléhavost při močení a zvýšenou frekvenci močení, můžete mít infekci močových cest, která není asymptomatickou bakteriurií.

Léčba asymptomatické bakteriurie není žádná. Ve skutečnosti může pokračování a léčba většiny lidí s tímto problémem ztížit léčbu infekcí v budoucnu.

4. Růžové oko – Zánět spojivek

Zánět spojivek neboli růžové oko je způsobeno v důsledku virů, bakterií, alergenů a dráždivých látek. Mezi jeho příznaky patří:

Zvýšené množství slz
Otok nebo zarudnutí očního bělma
Žlutý, bílý nebo zelený oční výtok
Svědění, podráždění a pálení očí
Zvýšená citlivost na světlo
Tvorba krust na řasách

Většina případů růžového oka je mírná a sama se upraví. Antibiotika můžete potřebovat pouze v případě, že příznaky přetrvávají a jsou způsobeny bakteriální infekcí. Pokud se některý z výše uvedených příznaků zhorší, vyhledejte co nejdříve odborníka.

5. Ušní infekce

Ušní infekce mohou postihovat zvukovod nebo střední ucho a jsou tří typů. Patří mezi ně:

Akutní zánět zevního ucha (AOE): Tento stav postihuje zvukovod a nazývá se také ucho plavce.

Zánět středního ucha s výpotkem (OME): Tento stav nastává, když se ve středním uchu nahromadí tekutina. S tímto typem infekce není spojena bolest, hnis ani horečka.

Akutní zánět středního ucha (AOM): Tento stav nastává, když se ve středním uchu nahromadí tekutina, a je často způsoben bakteriemi, ale může být způsoben i viry.

Ušní infekce, zejména OME a AOM, se často zlepší samy a nepotřebují léčbu antibiotiky. Proto vám lékař může předepsat „pozorné vyčkávání“, aby zjistil, zda se příznaky časem nezlepší. Může vám také dát „odloženou preskripci“, což znamená, že budete muset počkat 2-3 dny, než začnete s užíváním antibiotik. Poraďte se s odborníkem, abyste se ujistili, kdy a zda vůbec musíte antibiotika užívat.

Antibiotika mohou mít vedlejší účinky, jako jsou alergické reakce a potenciálně smrtelný průjem. Mohou také interferovat s jinými léky, které člověk může užívat na nějaké konkrétní onemocnění. Užíváním antibiotik, když je nepotřebujete, se vystavujete vedlejším účinkům léku a nemáte z nich žádný prospěch. Dbejte proto na to, abyste věnovali velkou pozornost tomu, kdy a zda vůbec je potřebujete.

Foto: Pixabay.com
Zdroje: Parents.com , Centers For Disease Control And Prevention