3 časté problémy při pěstování rajčat a jak jim předcházet

Většina zahrádkářů se při pěstování rajčat setká s určitými problémy. Mohou být vybíravá, pokud jde o vodu, slunce a půdu, což znamená, že zdravá úroda závisí na počasí a dalších podmínkách, které nemůžete ovlivnit. Když se však problémy objeví, znalost toho, s čím se potýkáte, zvýší váš úspěch při pěstování rajčat. V ideálním případě jim můžeme předejít ještě před jejich vznikem, ale nezoufejte, tyto běžné problémy s rajčaty můžete odstranit i během růstu rostlin. Šťavnatá, pikantní a plná chuť prvního zralého rajčete vždy stojí za námahu.

Kvalitní přípravky a potřeby na zahradu můžete koupit zde: Další zajímavé články z kategorie Zahrada

Rajčata, která měknou a černají (hniloba na konci květu)

Hniloba na konci květů není nemoc a s největší pravděpodobností je důsledkem nedostatku vápníku způsobeného nepravidelným zaléváním a kolísáním hladiny vody. Může být lákavé pokusit se tento problém odstranit pomocí doplňků a hnojiv, ale prvním krokem je odstranit základní problém s vlhkostí.

Rostliny jsou závislé na vodě, která přenáší živiny, jako je vápník, z kořenů do celé rostliny. Pokud rostlina rajčete nemá dostatek vody, živiny se nejprve dostanou do listů a nemusí se dostat až k plodům. Proto je důležité, aby rostliny dostávaly každý týden alespoň 1 cm vody. Několik suchých týdnů nemůžete vynahradit tím, že rostliny konečně důkladně zalijete. Škody jsou v té době již napáchány.

Rajčata typu Roma mohou být náchylnější k hnilobě konců květů částečně kvůli svému pěstebnímu zvyku. Jedná se o rajčata oválnějšího tvaru oblíbená v italské kuchyni. Jedná se o determinantní typ, který roste rychle a plodí velké trsy plodů najednou během 2 až 3 týdnů. Konce květů těchto rajčat kontrolujte, když jsou ještě malá. Pokud uvidíte černou skvrnu, rajče odstraňte a vyhoďte. Tím rostlinu zbavíte stresu a umožníte jí vložit energii zpět do zdravé rostliny a plodů. Dobrou zprávou je, že pokud budete dodržovat správné zahradnické postupy, vaše rajčata se pravděpodobně zotaví a začnou plodit zdravé plody.

Kromě nedostatečné nebo nepravidelné zálivky může hnilobu na konci květů zhoršit také několik problémů, včetně těchto:

Nadměrné hnojení dusíkem způsobí, že se na rostlině objeví spousta listů a odvede živiny od plodů.
Příliš mnoho soli v půdě brání příjmu vody. Vysoký obsah soli je často způsoben nadměrným používáním syntetických hnojiv.
Poškození kořenů rovněž omezuje příjem vody. Kořeny mohou být poškozeny zvířaty nebo při pěstování.
pH půdy může být buď příliš vysoké, nebo příliš nízké, aby rajčata měla přístup k živinám v půdě. Rajčata upřednostňují pH půdy kolem 6,5.
Plody, které již mají hnilobu na konci květů, sice nezachráníte, ale můžete zachránit zbytek sezóny tím, že budete dbát na zalévání, mulčování kolem rostlin, abyste zachovali vláhu, a odstraníte další problémy.

Praskající rajčata při dozrávání

Jinak zdravě vypadající rajčata rozpraskají ještě předtím, než plně dozrají. Co se stalo, jak tomu můžete zabránit a dají se ještě jíst?

Rajčata mají tendenci praskat, když kolísá množství vody, které dostávají. Často, když rajčata zažijí delší období sucha, snažíme se to dohnat nadměrným zaléváním. To způsobí, že dužina uvnitř rajčete zadržuje vodu a bobtná rychleji, než se rajče dokáže roztáhnout zvenčí. Když se tak stane, vnější strana rajčete se rozštěpí a vzniknou praskliny.

Dobrou zprávou je, že rajčata jsou jinak v pořádku a jsou dokonale jedlá. Budete je však muset co nejdříve spotřebovat, protože v prasklinách se začne tvořit plíseň.

Abyste předešli praskání, dbejte na to, aby rajčata dostávala pravidelně vodu. To může být obtížné, když nadměrně prší. A zase naopak, když je suché počasí, tak musíte zalévat pravidelně. Vrstva mulče o tloušťce 4 až 6 cm pomůže udržet půdu kolem kořenů vlhkou, čímž se dále zlepší vlhkost v rostlinách.

Pokud je praskání rostlin velkým problémem, hledejte odrůdy, které jsou označeny jako odolné proti praskání. Mezi vhodné odrůdy patří Celebrity, Pruden’s Purple a Sun Gold.

Nikdy zcela dozrálá rajčata (zelená ramena)

Můžete čekat a čekat, ale některá rajčata nikdy plně nezmění barvu na červenou. To není totéž jako ono frustrující čekání na dozrání zelených rajčat na konci sezóny. „Zelená ramena“ rajčat jsou stav, kdy většina rajčat dozrává, ale oblast v blízkosti stopky zůstává tvrdohlavě zelená a tvrdá. Existuje podobný stav zvaný „žlutá ramena“, který nastává, když se zpomalí produkce přirozeně se vyskytující chemické látky lykopenu. Lykopen je látka, která dodává ovoci a zelenině červenou barvu.

Tyto stavy jsou o něco složitější než dva výše uvedené problémy s rajčaty. Někdy jde jen o typ rajčat, která pěstujete, a někdy v tom hraje roli počasí a sluneční světlo. Chcete-li tomuto problému předejít, dbejte na to, aby vaše rajčata měla trochu stínu, a pokud zažíváte intenzivní horka, sklízejte rajčata dříve.

Sklízení o něco dříve a umístění rajčat na slunné okno může podpořit rovnoměrnější dozrávání. Zelená ramena jsou sice zklamáním, ale část rajčete, která plně dozrála, by měla být stále chutná a plně poživatelná. Stačí zelenou část odkrojit.

Rajčata mohou na zahradě vyžadovat zvýšenou péči a pozornost. Dobrý systém kolíků, hadice na namáčení, hluboká výsadba a pravidelná kontrola úrody – to vše jsou dobré zahradnické postupy, které přinesou dobrou úrodu. Rajče je pravděpodobně nejuniverzálnějším ovocem z domácí zahrady na stůl. Jakmile ochutnáte první úrodu, budete chtít, aby se rajčata stala základem vaší zahrady každý rok.

Co je důležité při pěstování rajčat

Rajčatům prospívá nakypřená půda, dobré je i přihrnutí zeminy ke stonku – více naroste kořenový systém a s ním i pozdější výnosy. Velmi důležitá je závlaha. Při nedostatku vláhy plody praskají, jsou malé a deformované. Zalévejte ráno nebo na večer, a to nejlépe přímo ke kořenům, nikdy ne na listy.

Jak zaštipovat rajčata

Zaštipování rajčat neboli vylamování bočních výhonů (zálistků) se provádí jen u tyčkových odrůd. U keříčkových ani divokých rajčat nikoli. Rostliny se vedou na jeden hlavní výhon zaštipováním všech postranních výhonů, které raší v úžlabí listů (mezi listem a stonkem). Zálistky je třeba odstranit zavčas, tedy v délce maximálně 10 – 15 cm. Pozdější vyštipování zpomaluje růst hlavního stonku a má za následek vznik větších ran, které se mohou stát vstupním místem infekce.

Vyštipování se obvykle dělá jednou týdně. Jakmile je na rostlině vytvořeno 6 až 7 vijanů (květenství), můžeme zakrátit i hlavní výhon. To bývá obvykle začátkem srpna. Plody na dalších vijanech by již nestihly dozrát. K dozrání potřebují dva měsíce od vykvetení. Pozor, neplést postranní výhony, které se vyštipují, s listy a vijany (květenstvími), které na rostlině necháváme.